První den dost silně pršelo. Já měl vyžehlené vlasy, a tak se mi začaly kroutit. Nohy zablácené, vlasy jako po trvalé... no pobíhal jsem tam jak nějaká divoženka. Až na pár trapných textů a falešných tónů byla většina kapel poslouchatelná. Toť má bloggerská recenze čtyřdenního hudebního festivalu, můžete mě odsoudit a zavrhnout . :D Samozřejmě, byly to především čtyři dny v lihu, teď mě čeká ozdravný týden, při kterém budu pít čaj z Ostropestřce, který regeneruje játru a na alkohol ani nepomyslím.
.
Semi Precious Weapons je v současné době nejpopulárnější a nejžádanější kapela New Yorku, Lady Gaga byla jejich fanynkou ještě než se proslavila a později si je zvolila jako předkapelu na své Monster Ball tour. Proto to taky byla kapela, z které jsem byl nejvíc odvařený a na kterou jsem se nejvíc těšil. Na fesťák jsem jel z velké části vlastně jen kvůli nim, celý pátek jsem si představoval, jak se Justin Tranter objeví na podiu a začne zpívat nějaký narcistický song. V půlce mého snění mi přišla esemeska, že prý SPW večeří u hradu (část areálu). Okamžitě jsem se vykašlal na divadelní představení, které jsem měl s kámošem Hynkem navštívit a rozběhl jsem se k hradu. Normálnímu člověku by trvalo dostat se z jednoho konce na druhý konec areálu asi 15 minut, díky mým zkratkám a neobyčejně vyvinutému orientačnímu smyslu mi cesta trvala dvakrát víc, už jsem ani nedoufal, že Justina zastihnu, musel by mít jídlo o deseti chodech, aby tam ještě byl. Doběhl jsem k budově, kde se jedlo, už tam byly dvě holky, s kterýma mě Hynek seznámil. Tak jsme se usadili na lavičku pár metrů před vchodem a čekali jsme. Za minutku nastal onen moment, frontman kapely se objevil ve dvěřích. Neříkám, že si ujíždím na chlapech v silonkách a na deseticentimetrových šteklích, ale když jsem ho viděl, od pusy mi tekla slina a místo abych poprosil o společnou fotku, nasadil jsem užaslý výraz a jen přiblble jsem se na Justina usmíval. Nevím, jestli jsem ho zaujal já, nebo dvě další fanynky, které semnou sdílely lavičku. Justin prostě zastavil, pozdravil a optal se nás, jak se máme. V ten moment mi už ta slina odkapávala na jeho podpatky.Všichni tři jsme v šoku jen zažbleptli, že se máme náramně, dokonce jsme měli tu drzost neoptat se zpět. Byli jsme prostě v šoku, z kterého jsme se dostali, až když odešel a jen jsme litovali, že jsme nebyli schopní se s ním vyfotit. Jako skalní fanoušek jsem se byl postavit k podiu už hoďku před začátkem jejich koncertu, stál tam ještě chlap s duhovou maskou na obličeji a modrými vlasy. Taková společnost! :D Ale dalo se čekat, že koncert chlapa na podpatcích přitáhne další individualisty. Po hodině postávání jsem byl zmrzlý na kost, už bylo po půlnoci a začlo se hrát, písničky byly úžasné, živý zpěv bezchybný, to nemluvím o tom, že Justin při zpěvu v jednom kuse dělal roznožky, rozštěpy, výkopy a jiné gymnastické prvky :D Byli jsme zalíváni litry šampaňského a taky rumem, který nesnáším, ale v té zimě dobře zahřál. Justin si nás asi ještě pamatoval, protože když jsme si zapálili cigaretky, natáhl ruku, že mu je máme dát a vzal si je. Justin Tranter kuřil moje Petry!!! :D Takový zážitek! :D Zachvíli nám je vrátil a pěl dál. Všichni byli z koncertu hotoví, SPW dali dokonce i přídavek. Toť asi nejsilnější zážitek z celých čtyřech dnů.
Tohle pohoršující tílko, z kterého občas při nešťastném pohybu vykoukne má bradavka jsem měl i na onom koncertu. V nesnesitelným vedrech je k nezaplacení, ale vzhledem k tomu, že letošní léto je studené, jsem ho ještě moc nevyužil. Bledě modré kraťasy mám z Bershky. A jelikož jsou kříže jakéhokoliv druhu, formy a barvy ohrané, našel jsem si jiný náboženský symbol, ta miniaturní věc na mém krku je Hamsa, židovský znak štěstí. Všímaví si všimnou bebina na noze, nevybral jsem zatáčku.
